Opravy a úpravy rozváděčů nn. Co vyplývá z legislativy? | OEZ
OEZ (https://www.oez.cz/)

Opravy a úpravy rozváděčů nn. Co vyplývá z legislativy?

Nařízení vlády č. 118/2016 Sb. vydané k zákonu o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh č. 90/2016 Sb. vyvolalo diskuze elektrotechniků o tom, co a kdo může provádět a měnit ve stávajících provozovaných elektrických rozváděčích nn. Odborná veřejnost řeší, jaké důsledky vyplývají z legislativy pro osoby, které do rozváděče nějakým způsobem zasáhnou.

 

NV 118/2016 Sb. definuje pojem výrobek a jeho uvedení na trh. Vyplývá z něj, že elektrický rozváděč je výrobkem a podle toho se k němu také musí přistupovat nejen při jeho dodání a instalaci, ale i po celou dobu jeho životnosti.

Legislativa nám dále říká, že za bezpečnost výrobku (uvedeného na trh dle zákona. č. 90/2016 Sb.,  označeného CE, a je k němu výrobcem vypracováno EU prohlášení o shodě) odpovídá výrobce po celou dobu jeho životnosti. Výrobky tedy lze pouze opravovat, jinak (při úpravě nebo rekonstrukci) se stáváme jejich výrobcem. Dále je potřeba si uvědomit, že výrobce musí provést ověření návrhu a kusové ověření. To znamená, že pokud subjekt jiný než původní výrobce provede do rozváděče zásah, který není jen pouhou opravou, stává se výrobcem a je povinen splnit veškerou legislativu jako u nového rozváděče – dle ČSN EN 61439 (EU prohlášení o shodě, štítek, charakteristiky rozhraní, návod k použití … - dle jednotlivých částí této normy).

Základní zásady

Vzhledem k výše uvedenému při zásahu do rozváděče doporučujeme v dokumentaci přesně definovat, zda se jedná o opravu nebo úpravu (rekonstrukci) rozváděče – jednotně ve veškeré dokumentaci. Toto určení je následně podkladem pro provedení revize. Rovněž je vhodné zdokumentovat stav zařízení před a po provedených pracích. Při provádění opravy je pak nutno dodržovat všechny požadavky původních norem, tzn. neposuzovat rozváděč podle norem stávajících – v případě opravy v rozváděči zůstává štítek a rozváděč tedy musí odpovídat normám platným v době výroby rozváděče uvedené na tomto štítku.

 

Oprava versus úprava

 A co je vlastně možné považovat za opravu a co už za úpravu (rekonstrukci) rozváděče? V naší legislativě existuje pro pojem „oprava“ několik definicí, které si v zásadě nijak neodporují. Dle našeho názoru „opravu“ nejlépe vystihuje § 47 Vyhlášky č. 500/2002 Sb. k zákonu č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve kterém se píše: „Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení.“ V dalším z bodů je pak definováno: „Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do majetku …, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů …“. V takovém případě hovoříme o úpravě.

      

   Obr. 1: rozváděč před opravou; Obr.2: rozváděč po opravě

Jak se „oprava a úprava“ dotýká „náhrad a retrofitů“

Vedle toho jsme si v OEZ již dříve definovali pojmy „náhrada" a "retrofit“ jako: „výměna dříve vyráběného přístroje přístrojem novým bez nutnosti zásahu do konstrukce elektrického rozváděče.“ *)  Z toho vyplývá, že v případě náhrad a retrofitů se ve většině případů jedná o opravu.

      

   Obr. 3,4: příklady retrofitů jističů nad 630A, vlevo prostřednictvím kompaktního jističe Modeion, vpravo vzduchový jistič Arion 

Abychom si byli úplně jisti, vznesli jsme prostřednictvím Ing. Jiřího Horáka, který se problematice oprav a úprav elektrických zařízení aktivně věnuje, dotaz na TIČR (Technická inspekce České republiky) a shodli se na následujícím: O opravu se jedná při náhradě jističe se stejným nebo nižším jmenovitým proudem, stejně jako při výměně výsuvného provedení jističe za pevné a naopak, pokud však nedojde k navýšení tepelných ztrát v rozváděči. Ke zvážení pak zůstává případné doplnění signalizačních a ovládacích obvodů (motorové a ruční pohony, napěťové a podpěťové spouště, signalizační kontakty, popř. komunikace). Z pohledu elektrotechnických vlastností by nemělo dojít k žádné podstatné změně, která by ovlivnila parametry rozváděče. Otázkou ale je, zda by to, např. v případě soudního sporu, někdo neposuzoval za technické zhodnocení. V případě pochybností proto doporučujeme obrátit se s konkrétním dotazem na TIČR.

 

V další části se zaměříme na řešení oprav elektrických rozváděčů a náhrad dříve vyráběných přístrojů s využitím praktických pomůcek OEZ.

*)  Poznámka:  Retrofitem pak nazýváme takový druh náhrady dříve vyráběného přístroje, ke kterému je potřeba určité speciální odborné znalosti a dovednosti a není ji schopen spolehlivě vykonat běžný, nezaškolený elektrikář. Zpravidla se týká jističů nad 630 A.